Déšť vůz a pláč

Daniel Hůlka

Mrak černých vran na město náhle vrh zvláštní stín.
S ním i strach. Ten, kdo dřív jen klel, se modlí.
Kdosi se v přítmí skryl - měl nůž ...
Jeden muž, jenž zákon cti tiše k zemi pad a tu noc ho
pryč vez vůz.
G#mVůz mačel dD#méšť a zněl jen C#zvon a v dálce D#mkříž
G#mVůz táh jenD#m kůň, vez náklaC#d svůj ke křížiD# blíž.
R:F#Déšť, vůz a Cpláč, G#mslévá se v C#tmách,
Bmslévá se dD#mál ve vzpomínkácG#mh
Vůz blátem jel, když míjel strom, jen kluk tam stál,
Kůň táh ten vůz, déšť větve rval a kluk se bál.
Déšť, vůz a pláč, slévá se v tmách,
žal vítr svál, kluk stál tam dál.
Za tou zdí dám v kámen vepsat:
Hájil zákon, právo a čest!
Jistě bůh se zmýlil, proč mi tátu bral?
Jak mizel mrak těch černých vran
mizel v dálce i ten vůz.
Déšť, vůz a pláč, slévá se v tmách,
žal vítr svál, kluk stál tam dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:17:28.026+00:00
Výsledky hledání: